Nedá mi to. Delší dobu tiše trpím a pozoruju, co bonitační komise v rámci „záchrany plemene“ koná a trpím. Po zveřejnění výsledků (konečně včas a ne po roce) bonitací a svodů už se neudržím….Tak si krátce ulevím.
Nebyla jsem ani na jedné bonitaci. Záměrně. Lidé, co si poslední dobou čsv pořizují a „aktivně“ je prezentují způsobem, že se mi chce plakat, totiž moje cholerická povaha vydejchá maximálně 2x do roka. Stejně tak hodnocení bonitační komise, měření a hausnumera indexů co vychází a nikomu není nic divné. Přestože se všichni odborně indexy ohání, netuší, co říkají. Jinak nechápu, jak je možné, že pes, který je evidentně dlouhý jak týden před výplatou má index formátu asi jako boxer. Pes s indexem výšky 52 nemá ani krátké nadprstí ani předloktí atd. . Je mi to k smíchu. Mám tu smůlu, že vidím špatnou mechaniku pohybu, vady v postojích, přeúhlení, vadné hřbety, ocasy, srst, občas vím i o chybějících zubech (většinou za to může „úraz“ :))) ), vadných skusech. Pozoruji zajímavou dědičnost „úrazů“ jistých zvířat. Obejít se dá vše. Je zajímavé, že když je přítomen kvalifikovaný rozhodčí exteriéru, který si nedá kecat do posouzení od hlavní poradkyně chovu, nejsou najednou zvířata dokonalá. To je vidět na výsledcích české bonitace. Na Moravě byli všichni téměř dokonalí…….Dokonce se podařilo zbonitovat dalšího psa, který je na Slovensku P14, kterým se v ČR přesto krylo (naštěstí příroda byla moudřejší než CHK a chovatelka). Že jeho bonitační kód neodpovídá realitě a dost písmenek – zásadních – mu v kódu chybí, je vedlejší, že pes není zdravý si všimne i bonitační komise a přesto takové zvíře zbonitují – to mi opravdu hlava nebere !!! Chybějíci DLK ještě tohoto psa eliminuje z chovu. Pro mne takové zvíře do chovu nepatří. Ale jak říkám, obejít se dá vše. Hodnocení povah považuji za další tragédii. Objektivně ohodnotit povahu psa během bonitace není občas jednoduché. Dnes už opět do chovu oficiálně mohou zvířata bojácná. Byla tam, i když Ob kód povahy byl vylučující – takovým se napsalo Oh,Og….., takže doufám, že těmto „sračičkám“ už nikdy nikdo takový kód nedá. Ideální povaha pracovního psa, kterým ČSV podle mne má být, je Of – sangvinik, ovladatelný, vyrovnaný. Jasně definováno – jasně je i definováno, jak se takovéto zvíře má chovat při testu povahy. Takže nechápu, jak tuto povahu může dostat pes, který evidentně ovladatelný není a na figuranta nereaguje. Nepřestávám žasnout, jak „mladí odborníci“ v KCHČSV zasvěceně hovoří o psech, které v životě neviděli, hovoří o chorobách a nevidí zdravotní problémy svých zvířat, plamenně diskutují nad rozmazanými fotkami na facebooku, obdivující „krásu“ zvířete na fotce.
Navrhuji bonitace přesunout na xichtbook a hodnotit podle počtu „lajků“ a obdivných komentářů tamních znalců. Bonitace se tím výrazně usnadní a zobjektivní. Pro mne bude mít asi tak stejnou hodnotu, jako teď. U psů bude nutno dodat i fotku varlat – doporučuji je fotit v zimě, kdy je má pes osrstěná. V letní srsti na varlatech pes chlupy většinou nemá, tak aby vám to někdo nenapsal do poznámky k bonitaci :)))).
Přeji všem mnoho chovatelských úspěchů a kryjte si čím chcete, ono z toho něco vyleze. Možná se to vejde i do standardu československého vlčáka…..
PS. Dodatečně vložím dokumentační fotoseriál „jak jde čas chlupů na varlatech“ .
Někomu je to vše jedno, hlavně, že je havaj
Teda ty zase perlíš:o))) Až se dohrabeme na bonitaci, tak tě tam chci:oDD
Nejsem sice žádný odborník, ale osobně jsem názoru že pes má být více přítel než dokonalý stroj na trofeje… 😐
tzn. že bych se nad tím moc nepozastavoval,takové chování je všude.
Jednu dobu jsem se okrajově ochomítal kolem jisteho uskupení lidí s novofundlandskými psy. Psi sice měli velký kotec a byly tam dva, ale z toho jeden byl neovladatelný. A když se dostali z kotce tak bud na zahradu kde si jich nikdo nevšímal, nebo na procházku a to jednou na změsíc… a to byla jen jedna z „chovatelských stanic“. Některým lidem proste stačí dosypávat žrádlo a před výstavou vyfoukat. To je hold smutné….