Speciální výstava plemene je či spíše by měla být jednou z vrcholných akcí klubů chovatelů. Někde se to bere vážně do detailů od začátku do konce a někde je to spíchnuto horkou jehlou a neřeší se to. Kam řadím KCHČSV ? V tomto případě do skupiny druhé.
Bývalo dobrou a osvědčenou tradicí, že pobočka, která pořádá speciální výstavu pořádá ve stejný víkend na stejném místě i přebor. Letos kdosi vymyslel speciálku vsadit do krajské výstavy psů pořádané v Litoměřicích. Prý v rámci „propagace“ plemene. Nemyslím si, že ČSV potřebují propagovat – na výstavách jsou již dostatečně profláklí a kdo má o ČSV opravdu zájem, tak se přijede podívat kamkoliv. Prostě považuji pořádání speciálky v rámci krajské výstavy za zbytečné. Také se tam žádné davy návštěvníků po celý den neobjevily. Zlatá Roudnice i bez občerstvení :))).
Delegace rozhodčí se dle mého názoru také nepovedla. Na specializované výstavy si kluby většinou zvou opravdové specialisty na dané plemeno. Specialista a správný rozhodčí své hodnocení (pořadí) zdůvodní a to nejen majitelům v kruhu, ale hlavně divákům, kteří výstavu jen sledují. Považuji to za slušnost a v případě, že se mi pořadí nezdá a je zdůvodněno, tak to beru. Paní Nováková asi umí posuzovat „svoje“ plemena, ale ČSV moc neumí. Ale to je věc názoru. Já na výstavu jela s tím, že se jedu podívat na ten výkvět chovu a tušila jsem, že můj názor se nebude často shodovat s rozhodčí. Proč si letos KCHČSV na své dvě vrcholné výstavy vybral rozhodčí co ČSV moc neumí je mi záhadou, ale aspoň může vyhrát každý, taky dobrá cesta. Rozhodčích, co do ČSV „vidí“ je podle mě dost, ale to je i důvod je nezvat, protože lidi na ně své méně krásné ČSV nepřivedou :))). Otázka je, co je pro koho priorita. Výborná, tam kde ji dostal každý nebo velmi dobrá s korektním posudkem…
Další kapitolou této akce byly už propozice, které prostě metodou ctrl+c a ctrl+v bez použití mozku a korekce chybně uváděly zadávané tituly. A jelikož se zase vše dělalo na poslední chvíli, aby se to stihlo, tak to nikdo neřešil. Až na mě :))), i když mi to mohlo být šumák, ale nemám ráda když někdo nedělá věci pořádně a ještě je mu to jedno. Jestli byly propozice upraveny nebo ne už jsem nepátrala.
Kruh v Litoměřicích byl na trávě, velký tak co prostor dovoloval, ale na speciálku nedostatečný (zlatá Roudnice). Byl stranou Krajské výstavy, takže se člověk nemusel prodírat lidmi a jejich minipsíky. Obklopen byl lavičkami, takže i nevybavený vystavovatel našel pohodlný posez. Před výstavou byli konečně důstojně vyhlášeni Kluboví šampióni a konečně Klub pustil chlup a uvědomil si, že tento prestižní titul si žádá víc než jen chybně napsaný diplom. Jen je škoda, že přítomných šampiónů mnoho nebylo a tak si to nevychutnali.
Na výstavu byl přihlášen slušný počet ČSV – 83 kousků, ale dost jich nedorazilo, takže skutečný počet předvedených byl cca o 10 jedinců nižší. Foťák jsem záměrně nebrala a na výsledkovou listinu nešla koukat, protože jsem si výstavku hodnotila podle sebe :))) . Už při třídě dorostu člověk nechápavě koukal, jak je možné, že do ní nastoupí pes, který svým věkem patřil již mezi mladé ( a ve třídě mladých nastupoval jeho bratr). Netuším, kdo příjmal a kontroloval přihlášky a kdo dělal katalog, ale evidentně se to opět nepovedlo… Pes stejně nezasáhl do pořadí, takže asi nikdo neprotestoval a možná si toho nikdo ani nevšiml – v případě chovatelky bych se tomu dost divila. V KCHČSV je zkrátka možné vše. Předvedení dorostu jasně ukázalo, že paní rozhodčí dá přednost jedincům, co se umí předvést – bez problémů ukáží zuby, nechají na sebe sáhnout a umí se předvést bez zlobení v pohybu. Samozřejmé věci, ale naprostá většina dorostu (majitelů) to neuměla. V dorostu se to dá ještě odpustit, tam nejde o nic. Vyhrál tak pes s nejlepším předvedením, ale nemyslím, že by byl nejlepší v dané třídě.
Třída mladých psů mě zajímala více a možná nejvíce z celé výstavy. Z exteriérové úrovně jsem byla poněkud zklamána. Bylo tam k vidění lecos. Tři psi se mi líbili na první pohled na ten druhý už jen dva a na hloubavější třetí už jsem měla jasného favorita. Zbytek třídy bych ohodnotila VD a i D by se našla. Ale zajímavé porovnání to opravdu bylo. Paní rozhodčí v této třídě podle mě „ulítla“ nejvíc. Na první místo dala psa, který byl pro mne na jasné VD a ještě se v kruhu vyvenčil, což pak vadilo některým psům po celou výstavu. Můj závěr je, že se paní rozhodčí při posuzování dívala na opačný konec vodítka než měla :))).
Mezitřída u psů bohužel také nepřekvapila. Posouzena byla hodně mírně, jestliže první 4 ve třídě dostali hodnocení výborná. Já tam viděla na výbornou maximálně 2 psy. Že kvalitní předvedení je minimálně polovina úspěchu se ukázalo i tady. Třída otevřená toho také moc nenabídla. Po celou dobu této třídy jsem přemýšlela, jak se někomu může líbit malý, slabý a bojácný pes a proč vystavovatelé vytahují ČSV krk do kolmé polohy :))) . Že se vytahují ocasy (taky hrozné), ale teď už i krky ? Vysoko nesený krk je u čsv vadou, tak nevím…. Pak už následovala třída pracovní, vítězů a veteránů, kde už pro mne žádné překvapení nebylo. Celkově hodnotím předvedené psy jako slabotu. Pěkných psů opravdu nebylo mnoho a spíš je převážily podivné atypy. Ale asi mám divný vkus :))). Nejlepším psem pro mne byl Candy z Molu Es, to byl můj vítěz mezi psy.
Feny mne tolik nezajímají, takže jsem s klidem třídu štěňat a dorostu proklábosila. Ve třídě mladých jsem si udělala obrázek, že ani mladé feny nejsou žádný zázrak. Z 11 tak 4 lepší. Soukromně jsem si ověřila starou známou pravdu, že posuzovat zvíře z fotky nejde a reálný pohled je reálný pohled. Předvedení některých jedinců byl opět pohled pro bohy. Zpoza kruhu se člověk občas pobaví. Předvedení, předvedení…..holt na internetu to jde lépe, ale reálný svět je reálný svět. Feny jsem opravdu moc nesledovala – posouzení bylo zdlouhavé a nezajímavé. Ale vždy jsem si v dané třídě dokázala udělat soukromé pořadí. V dalších třídách se předvedly hezké feny. Prostě hezcí psi se asi nerodí nebo jsou někde na dvoře, feny jsou dlouhodobě lepší. V šampiónkách bylo zajímavé porovnání německých a ostatních – trošku jiné typy. Výstavy se zúčastnili majitelé z Německa a Polska a bylo opravdu na první pohled vidět rozdílný typ ČSV “ ten správný“ pro danou zemi. Já mám ráda ten český typ. Ve fenách se mi v sobotu nejvíce líbila Arka z Postupického podlesí, i když hezkých fen bylo víc – Arka pro mne měla vše. Takže svoje vítěze jsem měla a ostaní mne už nezajímalo. Paní rozhodčí to viděla jinak a až budou (odhaduji tak za 3 měsíce) zveřejněny oficiální výsledky, tak se podívám, jak to vlastně rozsekla. A jelikož vedoucí kruhu byla tak nějak zmatená a vládl dost často chaos, tak jsem speciálně u jednoho zvířete na ten zveřejněný výsledek zvědavá. Ale on ten zmatek byl už od propozic :))). Taky mne trochu zarazilo, že na konec výstavy zůstalo poměrně málo lidí – byla tam vskutku komorní atmosféra. Asi šli všichni cvičit, aby to předvedení bylo příště lepší a nebo aby příště mohli jít na přebor, kde účast jaksi pokulhává…..Na přebor bych se jela podívat, ale nešťastný to termín …druhá neděle v říjnu patří Velké. Tak snad příště se to vše organizačně lépe povede.
Každopádně přes to vše se mi výstava líbila, pobavila jsem se. A tak by to mělo být. A kdo to dočetl až sem a nenašval se, tak s tím nemluvím :)))))))
Nejlepší fena a pes podle mne :))) Arka z Postupického podlesí a Candy z Molu Es