Klubovka v Bělohradu

Můj pohled na výstavku zvoucí se Klubová a věci s tím související. Varování první – občas mám problém myšlenku udržet a občas opustit, takže je to poněkud delší ……Varování druhé – „antimoláci“ připravte si prášek nebo to raději nečtěte .

4.8. jsem měla v diářku poznamenáno, že se letos koná opět Klubová výstava KCHČSV, tentokrát ta opravdová, tedy se zadáváním titulu Klubový vítěz.
Existence dvou Klubových výstav v jednom roce je opravdu matoucí a dle mne pro tak malý Klub naprosto zbytečná…no nic, inteligent zvládá chaos a pamatuje, kdo je Klubový vítěz.
Původně jsem sice chtěla jet do Bělohradu už v pátek, abych si to tam po čtyřech letech zase trochu užila, leč jsem se přepočítala . Vyráželi jsme tedy ráno z Prahy s Karlem Hladíkem a Jessinkou na Bělehrad !!!!! tedy Bělohrad Těšili jsme se na početnou delegaci našich známých táborníků z Jetřichovic, kde už týden běžel LVT i na ostatní známé.
Výstavka měla začínat v 9. V pohodě jsme byli v 8,30 na parkovišti (kupodivu neplaceném ) u areálu tábora místně zvaném „U lva“. Jessinku jsme nechali hlídat Jarce a šli jsme omrknou tábor. Až na střechu hlavní budovy se nezměnilo nic, tedy z 90 % osazenstvo a v kantýně nebyly holky od Zeisků, ale rodina Sloupova.
Jelikož jsme zjistili, že rozhodčí Leoš Jančík se poněkud zdrží, byli jsme naprosto vklidu. Zaburácely motory a do vrat vjela modrá Ninja a černá Sůza – Franta a Petr – předvoj jetřichovické delegace. Šli jsme zpět k parkovišti, přivítali Andrlovy s panem Hartlem a už se zjevila kolona aut v čele s modrým Nissanem – Jetřichovice dorazili ! V jídelně jsem zastihla pana Hartla a nerušeně !!! jsme měli dost času prodebatovat novinky.
Když rozhodčí za pomoci telefonické navigace přece jen dorazil, přesunula jsem se ke kruhu. Výstavka byla zahájena. Posouzeno bylo pouze 15 psů a z toho byli ještě 3 ve třídách pro mláďátka….Dorost psů se mi však velice líbil.Třída mladých psů byla opět zklamáním, až na Bresta Sotis vypadali pejsci jako fenečky. V mezitřídě opět nastoupili už na první pohled psi. A zde se potvrdilo, že kvalitní předvedení psa je na výstavě velkou částí úspěchu, bohužel hodně majitelů ČSV svou hvězdu opravdu neumí hvězdně předvést. Ona to není legrace, já vím. Ale kvalitní předvedení může stát psa lepší umístění.
Uno se předvedl lépe a Unkas, i když byla vyzdvižena krása jeho hlavy, zůstal na druhém místě. Quin opět předvedl svou povahu, ve které dědečka Ariela opravdu nezapře, naštěstí byl kruh dostatečně prostorný.
Ve třídě otevřené nastoupili 3 psi rozdílných typů. Pan rozhodčí Jančík kladl velký důraz na správně utvářenou kostru a pohyb ( dle mne je on jedním z mála rozhodčích, kteří na toto mají tzv.oko). Bart, po dlohé době opět v kondici, pro svá klenutá bedra a lehce spáditou záď obsadl třetí místo. Badýsek (Akym) menší pes, ale v kostře bez vad, druhé a třídu vyhrál Qeron, kterého handlovala Monika – a bylo to znát – Qeron měl uši , jak si hlídal svou smečku.
Ve třídě vítězů kontroverzní Lupus Crying Wolf, po pohmatu se zjistilo, že je to opravdu pes . Z úcty ke kolegům pan Jančík prý VD ve třídě vítězů nedává a dobrou už vůbec, tak byl tento „vítěz“ výborný bez titulu. Co řekl pan Hartl raději psát nebudu, neb by mi věřil málokdo.
Veteráni byli opačný extrém. Dva ¨“Colťáci“ – skoro jedenáctiletý Freeking a 10-ti letý Asterix. No, Asterix nikdy nebyl zrovna suchý typ, takže King po odtučňovací kůře byl jasným vítězem třídy dědků – oba výborní.
Nadešel okamžik slávy pro feny. Ve třídě štěňat nastoupily tři sestry a jedna hodně plachá fenečka. Bylo stanoveno pořadí a všem udělena známka velmi nadějná. Třída dorostu už byla zajímavější. Docela slušné feny. Nejmladší byla nejdrobnější, ale žádná tragédie. Ishtar s poměrně težkou hlavou už v tomto věku, takže vítězství si zcela zaslouženě odnesla Valkýra, která nám roste do krásy a i pan rozhodčí o ní mluvil jako o budoucí velké naději. Snad to nezakřikneme .
Třída mladých byla opět tragická . I pan Hartl pronesl pár poznámek a hospitující paní Tomešková si myslela, že je to dorost. Kdyby se osazenstvo těchto tříd prohodilo, věřilo by se tomu snadno. Dorost opět mladé převálcoval. Fenečky bez kostry a bez míry – až na jedinou, která těch 60 určitě má. Takže jedna známka výborná bez titulu a jinak velmi dobré. Za posouzení této třídy a správné pojmenování problému „slabá konstituce“ sklidil rozhodčí Jančík potlesk na otevřené scéně .
V mezitřídě se nám předvedli opět Českoslovenští vlčáci a ne karikaturky ČSV. Vyhrála Uny, druhá byla Cavern. Zbylé feny dostaly velmi dobrou.
Třída otevřená byla tradičně nejpočetnější a velmi vyrovnaná. Zde se předvedly opravdu slušné feny a zaslouženě všechny obdržely známku výbornou. Třídu vyhrála dlouhonohá Myla před Lotou. Tato třída se mi docela líbila. V pracovní Jessika, čím starší, tím lepší a obdržela i CACíka.
Třída vítězek mne moc nenadchla. Opět všechny výborné, i když měl pan Jančík chuť zadat VD, ale ta jeho úcta mu to nedovolila . První byla Harmonia – Světová vítězka, která mne moc neuchvátila, druhá zcela nahá Kaimi. Ale na CACíka to stačilo.
Ve třídě veteránek Bixi (Ajbix) převáděná malou Bárou, Cituš (Ira) a Julie. Všechny feny výborné a první místo, zejména díky handlingu, dostala Bixi.
Po přestávce následovalo finále. Nejlepší štěně připadlo fenečce, Nejlepší dorost v sourozenecké bitvě vyhrála Valkýra. Nejlepšího veterána zaslouženě získal King, i když to Baruška nesla velmi těžce .
Pak nastal velmi trapný bod, kdy o Nejlepšího mladého nastoupili volaní vítězové třídy mladých – oba neobdrželi CAJC, takže nemají na titul nárok. Chaos. Pan Jančík byl lehce zmaten, co se to děje, ale když to chcete…. Argument Lucky, že jsou udělané poháry mne rozesmál, neboť tituly nejsou nárokové (viz. propozice výstavy) a nemusí se zadat, pokud kvalita zvířat neodpovídá. Je pravidlem (v ČR), že o tyto tituly (Nej – štěně, dorost, mladý, pes, fena) soupeří VN1, CAJCové a CACové a pokud nejsou, tak nejsou. Pohárky se nezkazí a štítek se snadno přelepí…..
O nejlepšího psa už správně nastoupili CACové a veterán – pouze 3 psi ( a všichni z Molu ). Pan Jančík se rozhodl pro Qerona a vyrazil všem dech. Vzpomněla jsem si na výstavku pořádnou v Bělohradě, kterou vyhrál Kelt, což také nikdo nečekal. Historie se opakovala. Qeron byl opravdu překvapivým vítězem, ale o to větší to byla radost.
Ve fenách už byla větší konkurence. Klubovou vítězkou se stala Myla, krásně dlouhonohá fena. BOB se rozhodoval v pohybu. Běhalo se dlouho a Myle se moc nechtělo, Qeron tedy dostal i titul BOB !!!!!!
Páry nastoupily pouze 2 (měly být 3,ale Lucii už to adrenalin asi nedovolil). Jednoznačně vyhrál Unkas a Aika, u kterých bylo vidět na první pohled, co je pes a co fena, což je podstata párů. Soutěže uzavírala soutěž chovatelských stanic. Pan Jančík se nakonec nechal přesvědčit kvantitou (ale samo i kvalitou ) a nejlepší byli Moláci. LN už to opradu neunesla a na oslavný pokřik fanoušků této chovatelské stanice reagovala slovy „aby jste se neposrali“. Neposrali jsme se .
Po bilanci výsledků jsme zjistili, že zpět do Jetřichovic odjíždí Nejlepší dorost, Nejlepší veterán i oba Kluboví vítězové !!!!! Tomu se říká přijet, vidět, zvítězit.
Jelikož hodně lidem kručelo,díky kantýně v žaludku, navštívili jsme oblíbenou hospůdku u kostela (pozn. je u kostela a jmenuje se jinak ) a v klidu se najedli a vstřebali zážitky. Večírek v Jetřichovicích musel být opravdu divoký !
Závěrem bych jen řekla, že kvalita předvedených zvířat byla rozhodně nižší než v Litoměřicích, ve psech nebyla vlastně konkurence. Stále hledám svého favorita – psa typu Freekinga, Adona, Jeryho Lee, Agara – prostě opravdové reprezentativní čévéčko – nikde není vidět, snad až doroste dorost.

Fotografie nejlépe vystihující výstavku – radostná Jiřina Nekvasilová (majitelka Qerona a Valkýry), vysmátí Moláci a některým ostatním poněkud spadla čelist.

BTW
Otevřeně se obávám, že po této výstavě bude pan Jančík zařazen na „černou listinu“ rozhodčích pro ČSV a jen tak si nezaposuzuje……i když, kde nic není ani Satan nebere. Ja myslím, že posuzoval dobře.

Výstavky jsou funny a nesmí se to brát moc vážně.

Výsledky jsou zde a fotečky budou tady .

Komentáře

	Rocco , 25. říjen 2007 03:02 Komentáře od původního článku.
	Rocco , 25. říjen 2007 03:02 Klubový vítěz (Daniela, 13. 08. 2007 09:20) Mě se tedy moc líbila Myla,ale Qeronovi to víc přeju 🙂
	Rocco , 25. říjen 2007 03:03 Omluva (Rocco, 16. 08. 2007 21:36) Ještě se musím omluvit Petrovi neb v motorkách se nevyznám – Sůza je prý Yamaha (nebo jak se to píše):0))). Článek byl psán někdy ve 3 ráno, takže některé pravopisné chyby opravdu nemíním obhajovat. Když je někdo hnidopich vždy nějakou najde a všude :0))). Myla je hezká, ale Qeron sympatičtější a povahově příjemnější a titulu si velmi váží :0).
	Rocco , 25. říjen 2007 03:03 Radostné zprávy pro pana Ťuhýka (Daniela, 18. 08. 2007 23:26) Jj,povahově se Qeron,navzdory jasnozřivým předpovědím některých druhých znás :))) řekla bych velmi pozitivně vybarvil 🙂