Vlčí vytí

Československý vlčák , na rozdíl od mnoha jiných plemen psů, má poměrně bohatý rejstřík hlasových projevů. Stejně jako vlci, vyjí na několik způsobů, kňučí, vrčí a štěkají. Proč a jakými způsoby vlci vyjí?Profesor etologie Fred H. Harrington z Mount Saint Vincent University v USA, napsal na toto téma článek, který si můžete v mém neumělém překladu přečíst.

Když se někoho zeptáte, jak se hlasově projevují vlci, každý hned odpoví – vytím. Všichni vědí, že vlci štěkají, kňučí, vrčí a různě kvílí mnohem častěji, než vyjí. Ale je to vytí, co nás fascinuje a charakterizuje vlky. Proč však vlci vyjí?

Střed vlčího světa je jejich smečka a vytí je pouto, které drží smečku pohromadě. Spekuluje se o tom, že vytí posiluje sociální vztahy mezi členy smečky – smečka, která společně vyje, spolu zůstává. Může to tak být, ovšem hromadné sborové vytí může také skončit ošklivou výměnou názorů mezi členy smečky. Někteří členi, obvykle níže hierarchicky postavení, mohou být skutečně potrestáni, když se připojí ke sboru. Jestli společné vytí opravdu posiluje vzájemné vztahy, či pouze potvrzuje vzájemné postavení ve smečce není známo.

Vlčí území, kde hledají potravu jsou velice rozsáhlá, často se smečka od sebe odloučí. Ze všech dorozumívacích volání je vytí jediné, které funguje na velké vzdálenosti. Svou hloubkou a dobou trvání je dobře přizpůsobeno pro přenos v lese a přes tundru. Každý vlk má své charakteristické vytí, což umožňuje vzájemnou identifikaci. Vytí je kontakt na velké vzdálenosti a spojovací volání smečky. Oddělte vlka od jeho smečky a velmi brzo začne výt, výt a výt.

Rozlišuje se několik druhů vytí.

Vytí osamělého vlka

Když vlk vyje, neslyší ho samozřejmě jen členové smečky, ale i jiní vlci v dosahu. Tito vlci mohou být členy nepřátelské sousední smečky, která je konkurentem v boji o teritorium a kořist. Jestliže samotný vlk bude výt příliš blízko nepřátelům, mohu ho objevit a zabít. V severní Minesotě, kde jsou vlci chráněni před lidmi, je nejčastější příčinou smrti dospělých jedinců zabití jinou smečkou. Osamělé vytí má jak rizika (prozrazení), tak užitek ( znovu připojení ke smečce). Proto jsou vlci velice opatrní kdy, kde a komu vyjí.
Například vlk, který je oddělen od své smečky se může vrátit k opuštěnému letnímu domovu smečky a výt celé hodiny, dokonce odpovídat cizímu vlku. Je pravděpodobně zvyklý zde výt a cítí se tam relativně bezpečně, ale ten samý vlk daleko od svého domova, bude mnohem více opatrný, a když bude poblíž výt cizí vlk, tiše a rychle se stáhne do bezpečí.Mladí vlci však jednají jinak.

VIDEO 3,2 MB (avi)

Štěněčí vytí

Vlčata, nejvíce ta kolem čtyř měsíců, ráda vyjí a obvykle odpovídají na každé vytí, které slyší, dokonce i na úplně cizí. Je to pochopitelné, protože se právě učí jak rozeznat starší členy smečky. Štěněčí vytí je kratší a vyšší. Pochopitelně to souvisí s velikosti a kapacitou plic. Vytí má stejnou modulaci, jako vytí osamělého vlka. Vlčata také obvykle nejsou v nebezpečí, když odpovídají na cizí vytí, protože zůstávají u doupěte, které je relativně daleko od sousedů, kteří ostatně také právě vychovávají štěňata. S odcházejícím létem se stává nediferencované odpovídaní na vytí nebezpečnější.
Když začnou štěňata chodit se smečkou, jsou obklopena méně bezpečným prostředím, protože sousedé také více putují. Vytí se může donést k cizím uším. Vlčata však mají více času, aby se naučila rozeznávat hlasy členů vlastní smečky a jsou již schopna rozlišit přítele. Kolem šesti měsíců začnou být štěňata stejně opatrná jako dospělý vlk – kdy, kde a komu odpovídají.

VIDEO 2,3 MB (avi)

Konfrontační vytí

Alfa samec vyje poměrně směle. Je to dominantní samec ve smečce a otec vlčat. Rád odpovídá na cizí vytí. Když odpovídá cizinci, jsou v jeho hlase známky agresivity, vytí je hrubší. Hlubší vokalizace je u savců téměř vždy znakem stoupající agresivity. U vlků je to velice působivé.
Toto chování je druhým významným důvodem k vytí, pomáhá udržet prostor mezi rivalskými smečkami. Když jedna smečka vyje, další poblíž může odpovědět a velice rychle všichni vědí, kde jsou ti druzí. Tímto chováním se vyhnou nešťastným setkáním. Když smečka vyje, všichni její sousedé bez teritoria nyní znají jejich stanoviště.
Co když zůstanou potichu, vyhledají a napadnou vyjící smečku ? Tento záměrný útok jedné smečky na druhou byl skutečně pozorován. Je rizikové prozradit své stanoviště, ale tento risk je vyvážen užitkem. Příkladem může být občas pozorované chování během zimy, kdy smečky putují bez teritoria. Smečka, která právě ulovila kořist ráda demonstruje svůj nárok na ni a vyje, zvláště když je poblíž jiná smečka. Jak kořist mizí v žaludcích, vlci přestávají odpovídat, eventuelně reagují na cizí vytí tichým odchodem.
Když si zvířata konkurují, často se v jejich chování objevuje prvek nadsazování vlastní velikosti. Vlci se napřímí, naježí se, zvednou uši a ocas. Mohou produkovat i hluboké hrozivé vytí. To vše ukazuje konkurentovi, že nejlepší je ustoupit před tímto „velkým zlým vlkem“. Takovéto konfrontace většinou zůstávají u zastrašování a jen vzácně dojde ke krveprolití.

VIDEO 7,7 MB (avi)

Sborové vytí

Když se setkají dvě smečky, výsledek většinou závisí na velikosti smečky. Smečka, která je schopna „zmnožit“ své členy je úspěšnější v udržení sousedů za hranicemi. Struktura sborového smečkového vytí slouží k tomuto účelu velice dobře.
Začne výt jeden vlk a po sekundě či dvou se přidá druhý. Když se přidají další ze zbytku smečky, zní vytí jako „masový zpěv“. Nelze spočítat kolik vlků vyje. Ve sborovém vytí vlci vyjí kolísavě. Pro rychlé změny výšek je těžké rozlišit individuální zpěv, když několik dalších vyje současně. Navíc je zvuk odrážen a rozptylován.Když je vytí měněno dostatečně rychle, dva vlci zní jako čtyři nebo i více. Tento fenomén může být smrtelný, pokud smečka neodhadne správně počet rivalů a přiblíží se.

VIDEO 3,7 MB (avi)

Závěrem

Vlci vyjí, aby našli své druhy a udrželi sousedy za hranicemi teritoria. Často se tvrdí, že vlci vyjí na měsíc, ale nikdy to nebylo pozorováno. Vlci jsou za měsíčných nocí, kdy je lépe vidět, více aktivní a je častěji slyšet vytí. Ale vytí na měsíc by bylo pouze plýtváni dechem.