Velikonoční svátky rozhodně neslavím a jediné jejich plus vidím ve dni volna navíc. Letošní velikonoční víkend byl plný ČSV. Na sobotu byla naplánována tradiční jarní bonitace a na Velikonoční pondělí silně nedomyšlená Klubová výstava KCHČSV. Aby toho nebylo málo, tak na volný den mezi oficiálními akcemi jsme měli naplánovanou návštěvu ArQeVy.
Sobota
Letní počasí letošního dubna slibovalo opalovačku i na sobotu. Karel Hladík měl domluvené malé setkání vrhu H Kanýčo, aby jim slavnostně předal průkazy původu. Jela jsem tedy s ním. Svody jsou nezáživné a nic neznamenající, vyrazili jsme tedy záměrně později až na bonitaci. Ono totiž je vždy lepší vidět ty povahy na vlastní oči, protože co se poslední dobou píše do kódů nekoresponduje s předvedeným…
V Roudnici bylo vždy dobře, bohužel zázemí v podobě občerstvení už pomalu zaostává i za pohostinností Moravy a to je co říci. Lidí požehnaně a k jídlu a pití celkem nic. Nemyslím si, že je to tak nedůležitá věc.
Bonitace beru i jako možnost v klidu pokecat se starými známými a obhlídnout nadějná štěňátka. Letos mne celkem nic nezaujalo. Ani v řadách bonitovaných zvířat jsem nenašla svou hvězdu, protože Amore Mio Srdcerváč nebyl k bonitaci puštěn, jelikož nesplňoval o 12 dní věkovou hranici. To, že byli nakonec zbonitováni 2 psi, kteří předepsaný věk taktéž neměli, nikoho očividně netrápilo a veřejné omluvy se Daniela nedočkala. Jo být papežtější než papež je v případě ČR časté.
Hodnocení povah bylo opět ne zcela podle regulí. Figurant se asi snažil z prvního bonitovaného psa, který si sním chtěl spíše hrát vytřískat tu božskou povahu Of a asi proto udělal útok na psa navíc než je dovoleno. Aby bylo všem měřeno stejně, dělal to až do konce každému, což mnohé jedince rozložilo na můj vkus poměrně dost. Střelba byla z velké dálky a 2x, což je taky úlet, ale jelikož střelba neovlivňuje povahu, tak je tohle celkem prkotina. Zadané kódy povah byly oznámeny nahlas – konečně zase stará tradice oživena. Výhrady jsem měla jen u Clifa, který rozhodně nepředvedl reakci na glorifikovaný kód Of, ale byl mu bonitační komisí zadán. Ona povaha Oh není nic špatného. Povahy byly celkem slušné, ale onen nešťastný útok navíc mnohými zamával poněkud více.
Následovala schůze, kterou jsem s radostí vynechala neb nejsem člen Klubu a poslouchat dohadování se mi nechtělo. Raději jsem pozorovala sourozenecké hry Kanýčáků. Přesto jsem byla svědkem opětovného lhaní paní HPCH……Nehodlala jsem se rozčilovat, Karel to zvládl sám.
Jelikož dost lidí trpělo hlady a žízní, vyrazil slušný konvoj směr Roudnice. Sjeli jsme se u pizzerie, abychom všichni zjistili, že mají přestávku. Zvěsti o otevřených restauracích na náměstí jsme se rozhodli prověřit a našli jsme restauraci s pěknou zahrádkou, stínem a zmrzlinkou. Zhodnotili jsme bonitaci, domluvili sraz v pondělí na KV a přislíbila jsem roli vodiče na zkoušku SVP.
V této době jsou již zveřejněny výsledky svodů i bonitací. Svody řešit nebudu, ale je zajímavé, že si bonitační komise nevšimla u dvou zvířátek jistých věcí minimálně do poznámky, které byly odhaleny za dva dny v Hořovicích. Ale stane se, svod je svod. Bonitační kódy jsem jen přelítla a rozesmála se nad „perfektním“ kódem psa, který má tak krátké nožičky, že prostě na P1 není ani náhodou – v kódu chybí dost důležité krátké předloktí a nadprstí a kód P3 ne-li P5….Jojo indexy uváděné za kódem nic v tomto případě neřeší, protože 95% lidí stejně neví, co ta čísla znamenají…..a neovlivňují nijak to „důležité“ P.
Neděle
Na neděli jsme měli naplánován výlet do Zakšína podívat se na vrh Valkýry a Qerona. Rocca jsem v tom vedru chtěla ušetřit cestování, ale když jsem se chystala vyrazit, tak se tvářil velmi natěšeně a jel nakonec se mnou. Zdárně jsme dorazili k ArQeVě. Valkýra vítala Rocca překvapivě velice srdečně. Štěňátka Gogína nechávala naprosto v klidu a zajímalo ho jen značkování Qeronova teritoria. Dozvěděla jsem se, že na cestě je i Daniela se svou smečkou a i budoucí majitelé Akaši. Sjelo se nás tedy k obdivování Arqevátek dost. Daniela měla naplánováno vydrbat Miův zbytek chlupů na výstavu, takže jsme vyrazili ve složení Rocco, Mio, Kačík, Tajga, Qeron a Argos na vycházku. Komickou vložku nám připravila Daniela svým a Miovým koupáním – v jedné fázi to vypadalo, že je Daniela mokřejší než Mio. Nakonec uznala spláchnutí šamponu za dostatečné a pokračovali jsme dále.
Na zpáteční cestě se nám povedlo trochu vyděsit Jiřinčina souseda, který na naší smečku koukal zpočátku trochu zaraženě a když mu Jiřina řekla že doma jich má ještě 8, očividně zapochyboval o jejím zdravém rozumu. Vše nakonec pochopil a viditelně se mu ulevilo.
Na dvoře nás vítala Valkýra, která prolezla ven otevřenou ventilačkou, protože chtěla také na procházku. Po nakrmení štěňátek jsme odjeli domů s přáním šťastného života Arqevátkům. Foto z neděle.
Pondělí
Naplánovat nejprestižnější výstavu na Velikonoce považuji za hodně nešťastné. Uspořádat ji při krajské výstavě německých ovčáků jen o trochu méně. Ale stalo se. Obé však výstavu dle mého názoru poznamenalo.
Cesta do Hořovic byla díky Hesíčkovi opravdu zážitek, ale s Jiřinou v zádech a Policií ČR v nedohlednu jsme upalovali do Hořovic. Kupodivu jsme to stihli včas a i místo konání nám nedělalo problém nalézt. Kruh byl velký jak se na klubovku sluší, ovčouni byli se svým duble kruhem daleko co jen to šlo. Přesto s prvním zaslechnutím pískátek mi přejel mráz po zádech a při pohledu na většinu jeinců NO jsem se neubránila úvahám o hyenách.
Kruhy byli ozvučené, takže komentář rozhodčích byl dobře slyšitelný pro všechny. ČSV posuzovala Monika Soukupová, což byl asi třetí důvod neúčasti některých vystavovatelů. On specialista na ČSV vidí mnohem více než univerzální rozhodčí. ČSV bylo přihlášeno 46. Celkem dost na nešťastný termín. Po rozhlédnutí kolem kruhu jsem měla jasno, kdo vyčnívá nad ostatní. Štěňata byla dost početně zastoupena, ale zaujalo mne jen pár fenek. Hodně štěňat bylo poměrně dost nejistých, snad z toho vyrostou.
Zvířata v dorostu, jak pejsci, tak fenky byli opravdu krasavci se standardní povahou. Doufám, že tihle z toho nevyrostou. V dalších třídách byla zvířata, která většinou znám. Favoritem pro mne byl Will, který byl jako jeden z mála v kondici. Ze psů byl pro mne jednoznačně nejlepší. Což nakonec potvrdil i verdikt rozhodčí. Jeho labilnější povaha a nervozita ho stála titul BOB, který byl udělen Aset Voodoo Wolf z Peronówki, která se stala po 5-ti letech opět klubovou vítězkou.
Konkurence na této výstavě opravdu chyběla. Na můj vkus dost zvířat kulhalo (s kulhajícím psem na výstavě moc parády většinou nenaděláte…), páníčci často neumí předvést své miláčky v pohybu, což jim škodí a ani vyčesat psa před výstavkou pár lidí nenapadlo. Opět bylo k vidění mně silně nesympatické stavění psů do postoje zvednutím za ocas a „čechrání ocasu“. A ač si Venca myslel, že střelba nikomu nevadila, stačilo se jen lépe při střelbě dívat – vadila i z té dálky. Jedna z nejlepších fen na výstavě se, dle mého dojmu, ze střelby totálně sesypala a vůbec se nepředvedla.
Moniku považuji za nejlepší rozhodčí pro ČSV v ČR. Myslím, že v pondělí byla v některých případech opravdu až moc hodná. Amber v pracovní třídě pro mne nebyl adept na výbornou a vůbec ne na CAC. Tam jsem zaúpěla a nejen já. Ale každý rozhodčí někde ustřelí. S CACíky Monika jinak celkem šetřila. Nebylo je komu dát – prostě to nebylo ono. Konkurence zůstala kdesi na koledě.
Výstavka to byla ale docela hezká, hodně prostoru, hezké počasí, dobře zasponzorovaná, kvalifikovaně posouzená …bohužel zejména termínově dost nešťastná a bez konkurence. Snad se pro příště pobočkový výbor KCHČSV před pořádáním výstavy pořádně zamyslí. Výsledky najdete zde a foto z výstavky tady.
Pěkný, ale náročný víkend uběhl jako voda. Stovky fotografií volalo po úpravě, hodně lidí chtělo obrázky co nejdříve, takže jsem si víkend prodloužila až do toho dalšího. Přesto se ke slíbenému článečku dostávám až se zpožděním, ale přece.
Komentáře
| sroub , 02. květen 2009 19:03 Krásná fotka Barta v úvodu, Evi, moh bych si jí stáhnout a případně vystavit?  |
|
 |
Rocco , 03. květen 2009 18:38 Jasně  . Klidně ti pošlu originál. Až bude čas. Vlk a Karkulka se poved no  . |
| Nela , 04. květen 2009 20:47 Prosím, prosím, mohl by mi někdo přiblížit index výšky a formátu? Definici znám, ale slyšela jsem různé názory na odchylky a dokonce i na „ideál“. Hlavně u formátu – v Roudnici jeden chovatel tvrdil, že ideál je 111% a pak jiný že 107%  . Tak jsem z toho trochu jelen.Jak to tedy je s ideálem a přípustnými a nepřípustnými odchylkami? Díky za informaci. |
|
| Nela , 04. květen 2009 21:04 Ještě pro upřesnění k předchozímu. Jak jsem si tak pročítala různé bonitační kódy, nepochopila jsem, že pes s indexem výšky lehce nad 50 má P1. Měla jsem za to, že 50 je dost velká odchylka. Atd., těch zmatků v tom mám víc. Anebo nejen já?  .P.S. Nemáte už někdo výsledky bonitace z Jevišovic? Pořád je nemůžu najít. |
|
|
Rocco , 04. květen 2009 21:52 Ideál je popsán ve standardu . Délka předloktí s nadprstím tvoří 55% výšky psa v kohoutku., což je index výšky  a Délka těla : Výška v kohoutku = 10:9, což je 111% je ideální index formátu ČSV. Přípustné a nepřípustné odchylky já osobně taky neznám. Indexy ovlivní tolik věcí, že je neberu jako modlu. Kouknu na psa a vidím, že má krátké nohy nebo je dlouhý. Hodně záleží na přesném a správném měření – už 1-2 cm index ovlivní značně a zvíře změřit naprosto přesně a vždy stejně téměř nelze. Dále ovlivňují indexy postoje a úhly končetin, což si mnoho „znalců“ vůbec neuvědomuje. A v neposlední řadě, šlechtit či selektovat podle těchto matematických hříček opravdu nejde….Pes s IV 50 opravdu výborný být nemůže, protože má 100% krátké nadprstí či předloktí. Já se bonitačním výsledkům už jen směji, protože se za posledních cca 5 let hodnocení zvířat měnilo bonitaci od bonitace….a tudíž porovnatelné výsledky nejsou, bohužel. Výsledky z Jevišovic znám částečně a opět postrádám v kódech zvířat, která znám, hodně písmenek…..Po zveřejnění výsledků se hodlám na „výsledky“ bonitací posledních let podívat podrobněji a něco napíšu, snad srozumitelně |
| Nela , 04. květen 2009 22:15 Díky! No já psala, že definici znám, pak jsem to asi blbě formulovala, ale zmatek mám z toho, že i „fundovaní“ mají zmatek. Prostě nechápu, když už to měří, někde by mělo být jasně napsané, jak to s odchylkami je, co už není přípustné atd. Ten pes, co jsem měla na mysli, je Destruktor z Věrné smečky A65 Xv50.7 Xf107.6 Og P1 . Budu se muset zeptat „fundovaných“, kolik by musel mít Xv, aby dostal P3. Čistě ze zajímavosti . |
|
|
Rocco , 05. květen 2009 07:32 přesně na něj míří i má poznámka v článku… Třeba další bonitaci bude “ v kurzu“ stanovení limitů a pasování psů do ideálního formátu. A místo samých perfektních jedinců budeme mít po půl roce opět populaci šouplou jinam  |
|
Rocco , 06. květen 2009 08:09 Tak po přečtení výsledků bonitace z Jevišovic opravdu pochybuju o soudnosti bonitační komise…..Pokud do chovu budeme pouštět lymfatická zvířata a psát jim chovný I, tak kam to dospěje ? Téměř všichni perfektní, bohužel jen na papíře…..  |
| Nela , 06. květen 2009 11:39 Teda já jsem taky dost překvapená  . P1 by měli mít přece jen ti nejlepší z nejlepších. P5 je dobrý a tam podle mě spadá většina z toho, co jsem viděla. Prostě dobrý, ale v žádném případě ne výborný. A někomu s P1 bych nedala ani tu „pětku“ a to není nic proti těm psům, jen když budou všichni výborní, mám stejný názor jako výše. Kam to povede? Člověk málo znalý věci se podívá na kód, uvidí P1 a je to….Osobně se mi nejvíc líbil Absolut Wolf a to moc a pak dlooouhá mezera. Pár psů mi přišlo moc robustních, až takových medvědích nebo špicích. Kdyby to byli pastevci, nádhera  . Myslím, že komise by si měla ujasnit významy slov. Třeba se podívat do nějakého slovníku, aby zjistila, co je to výborný a co je to dobrý. Jako kdyby bylo dobrý nějaká ostuda. To je právě ten problém s čísly. Oni některí psi do nich pasují – nemají dlouhé uši ani ocas, krátké nohy atd. atd. ale prostě je vidět, že to není ono. Vedle čísel bych víc hodnotila slovně, protože když můžou mít dva úplně rozdílní psi skoro stejný kód, nedá se z kódů fakt vyčíst nic. |