Výstavu v Praze nelze vynechat. Přihlášeno bylo 22 čévéček, ale již předem jsem věděla o čtveřici, která nedorazí. Ono vystavovat se s vyholenými chlupy není na psí výstavě moc ceněno 
.
Jelikož před vlčáky byly posuzovány bearded kolie, měli jsme dost času nejen kynologicky pohovořit. Na pražské výstavy pravidelně vyráží i pan Hartl (pokud mu zdraví dovolí), takže i v sobotu se přišel do Letňan podívat. Pan rozhodčí Otakar Vondrouš (delegovaný KCHČSV 
), vyjádřil při rozhovoru s panem Hartlem lehké obavy, zda to posoudí správně….načež pan Hartl odvětil typicky po svém, že mu to pak řekne 
.
Zvědavá jsem byla i já a obávala se tradiční „finty“ rozhodčích, kteří posuzují plemeno, které neznají – dám to šampiónovi, tím nic nezkazím……No a dařilo se napínat nás až do naprostého finiše.
Posuzování psi
Novinkou na MVP bylo otevření třídy pro štěňata, kterou využil Veron z Molu Es ve psech a Birky z Kopáčkova dvora ve fenách. Veron se předvedl na svůj věk perfektně – velmi nadějný.
Veron z Molu Es ukazuje zuby
U psů v mezitřídě se objevili dva velcí psi (oba jistě mají min.70 cm). Uno z Molu Es se předvedl ukázkově, Quin z Litavské kotliny měl velké štěstí, že nebyl vykázán z kruhu. Neudělal jediný normální krok a jeho cílem bylo „oprat“ Una, který běžel před ním. Ani zuby se panu rozhodčímu nezdály v pořádku, ale veterinární zpráva to vyžehlila. Zaslouženě CAC obdržel Uno a Quin odešel z kruhu se známkou výborná, ale bez rezervního titulu.
V otevřené třídě nastoupil Bart z Věrné smečky – naprosto bez kondice (ta srst mu od bonitace opravdu nedorostla, Pavle 
) a Timber Wolf Arimminum – menší a opravdu suchý pes, předváděný Klárou Prokůpkovou. CAC zaslouženě dostal Timber Wolf a Bart, i přes nevýstavní kondici r.CAC.
Nadešla třída šampiónů, která je u ČSV již delší dobu spíše směšná. V Praze se nám tentokrát předvedli „šampióni“ z Německa a balkánských zemí. Na výbornou jistě měli, ale….Dat Šedý chlup i přes vrásky na hlavě, visící koutky a lalok získal CAC, Gert z Vlčí chaloupky, který se mi líbil o něco více, obdržel r.CAC.
Ve třídě veteránů byl předveden 11,5 letý Agar Reolup. Roccův dědeček vypadá pořád dobře, takže výborná ho nemohla minout – Nejlepší veterán.
CACIB u psů – abychom nic nezkazili, tak to necháme žampiónům, i když kvalitou znatelně pokulhávali za vítězi ostatních tříd…..
Posuzování feny
Z fen se první představila Birky z Kopáčkova dvora. Oproti Veronovi lehce nesvá, ale velmi nadějná. V mladých fenách Cavern z Věrné smečky, u které srst taky nebyla co dříve – CAJC. V mezitřídě Uny Tossa z Molu Es, která výstavní drezůru nepostrádá, CAC. A přišla třída otevřená, kde byla tradičně největší konkurence. Zde se naplno projevila určitá bezradnost pana rozhodčího. Všechny feny rozhodně měli na výbornou, každá s nějakým nedostatkem.
Pan rozhodčí posuzuje otevřenou třídu fen
Za páskou kruhu jsme se shodli na pořadí Sněhurka z Molu Es, Gejša z Vlčí chaloupky a Upstream Arimminum. Když rozhodčí ukázal na Sněhurku, zajásali jsme – ale chyba lávky. Pan rozhodčí vyřadil Sněhurku a Gejšu jako výborné bez pořadí. Mezi zbylé feny rozdělil pořadí a titulky – první Upstream Arimminum, CAC , druhá Belissa z Věrné smečky r.CAC, třetí Jasmína Eden severu a čtvrtá Grejs od Buližníku.
Ve třídě šampiónů opět profesionální handlerka předvedla Andromedu Arimminum. Hezká fena, ale povaha jí lehce kazí celkový dojem,CAC.
V boji o CACIB zaslouženě zvítězila Uny Tossa, r.CACIB získala šampiónka Andromeda.
BOB a závěrečné soutěže
A byl tu závěr. Trochu rozpačitý dojem z posouzení spěl ke svému vyvrcholení. Do kruhu nastoupili CACIBové, CAJC a veterán. Pan rozhodčí se očividně rozhodoval mezi CACIBy – Datem a Uny. Nakonec se zcela správně rozhodl pro Uny Tossu.
Když tak přemýšlím, jaké kritérium bylo pro pana rozhodčího hlavním při posuzování – vychází mi z toho jednoznačně posouzení ve statice. U rozhodčích, kteří se plemeni nevěnují je posouzení vždy spíše na celkovém dojmu – ano, jsme na výstavě…
Tituly byly rozdány, ale čekali nás ještě závěrečné soutěže, kde byl naším želízkem v ohni Agar ve veteránech, přihlášená chovatelská skupina z Molu Es a samozřejmě Uny Tossa v FCI I. skupině.
Čtyřčlenná chovatelská skupinka vypadala opravdu vyrovnaně a efektně. Neměla téměř žádnou konkurenci, pan rozhodčí Antonovič prověřil povahu každého člena skupinky a o nejkrásnější chovatelské skupině bylo rozhodnuto – českoslovenští vlčáci (a mně došly baterky ve foťáku).
skupina „z Molu Es“ – zleva Veron, Sněhurka, Uno, Uny Tossa
Po skupinách následovali veteráni, kde byl pro nás favoritem Agar Reolup, který byl bezkonkurenčně nejstarším předvedeným veteránem, ovšem paní rozhodčí Letáčková o něho nezavadila snad ani jediným pohledem. Závěrečné soutěže jsou zkrátka hodně o sympatiích k určitým plemenům.
Posledním zástupcem ČSV byla Uny. V FCI I. skupině je vždy veliká konkurence. Rumunského rozhodčímu se Uny zalíbila a vybral ji do užšího výběru, což je obrovský úspěch. Nakonec obsadila Uny Tossa páté místo. Takže ČSV opět byli dobře reprezentováni a ostudu určitě neudělali.
Zkrátka, výstavka se celkem vydařila a nám už jen zbývalo se dopravit zdárně k domovu. Cesta na Letnou, kde jsme vrátili Sněhurku majitelům , byla opravdu veselá (skoro jako cesta ráno) 
. Tímto děkuji Petře Dušánkové za úsilí, které vynaložila, aby Sněhurku udržela v zadní části vozu. A děkuji Sněhurce, že ač dojela na předním sedadle, nechala mne alespoň jednou rukou řídit.
No a za týden nás čeká „klubovka-neklubovka“ kdesi v Terezíně a pak další mezinárodka v Litoměřicích – na obě akce se chystám, tak nějaké hlášení se tu opět objeví.
Komentáře
 |
Rocco , 18. říjen 2007 13:49 Následují komentáře překopírované od původního článku. |
|
Rocco , 18. říjen 2007 13:53 Sněhurka je můj favorit:o) (Jenik – 01. 05. 2007 20:51) Ale zajímalo by mne, kdo ji vystavoval? |
|
Rocco , 18. říjen 2007 13:55 Sněhurka (Rocco – 02. 05. 2007 00:00) Jeníku, Sněhurku jsem nejdříve jako „vyfasovala“ já (viděla jsem jí pouze 3x – z toho jednou při narození),a tak s ohledem na její povahu „no problem“, jsem ji elegantně přehrála Petře Dušánkové, která se s ní viděla poprvé a vystavila ji. |
|
Rocco , 18. říjen 2007 13:57 Cesta v autě:-) (Romano – 02. 05. 2007 08:59) Ta cesta by mne zajímala:-) Od Jendy vím, že když jeli společně s Karlem na rtg se Sněhurkou, byla to docela sranda, ale prý to snesla dobře…Neblila, nevyváděla….A Jenda si povahu Sněhurky taky chválí:o))))) |
|
Rocco , 18. říjen 2007 14:00 cesta (Rocco – 02. 05. 2007 09:43) Sněhurka není zvyklá jezdit, což je celý problém. Ráno s ní musela vlézt do auta panička, ale pak tam Sněhuru udržet :0))). Za jízdy se zezadu ozývaly nepublikovatelné výrazy Petry…“slintáš na mě, co děláš ?, znáš nějaké povely ? , zlatá tchýně atd. Před dojezdem na výstaviště se Sněhurka rozhodla, že se ven podhrabe (ale Máňa není ještě tak schnilá, aby se jí to povedlo :0))) ). No a když jsme odjížděli po výstavě, tak jsme naivně mysleli, že žravou Sněhurku nalákáme do auta na pamlsky, ale odpor k autu byl silnější než její žravost. Musela jsem jí vzít do náruče a nekompromisně jí na zadní sedadla hodit. Cesta docela šla, jen u výjezdu jsem málem sjela mimo silnici, protože Sněhurka chtěla dopředu, tak jsem ji rvala dozadu :0))). Pak se zase chvíli podhrabávala a nakonec se zklidnila. Jenže asi tak u Výstaviště patrně poznala, že už je skoro doma a začala zase zlobit. Na Veletržní už jí Petra vzadu neudržela, takže jsem jednou rukou držela Sněhuru, aby mi neskočila pod nohy a druhou řídila. Po chvilkovém boji se Sněhurka důstojně usadila na předním sedadle :0))), asi tak chtěla jet celou dobu :0)))). Zdárně jsme dojeli. Jen jsem druhý den chvíli přemýšlela, proč mám namoženou pravou stranu trapézáku :0)). Rozsypané pamlsky po autě pak večer vyluxoval Rocco, který také cestovat nikdy moc nemusel a od auta taky utíkal. Ale jde o zvyk. Jinak Sněhurka je povahově naprosto perfektní. |
|
Rocco , 18. říjen 2007 14:03 Muhehe:o) (Romano – 02. 05. 2007 11:55) Dokážu si to živě představit:o)))))))))))))))) |
|
Rocco , 18. říjen 2007 14:05 Sněhule:-) (Jenik – 02. 05. 2007 19:24) Jo to je moje velká favoritka!:o)))Je to moje nejoblíbenější čvčko…A Belly taky:o))))jak dvě ségry:o))))Taky si pamatuju na cestu na rtg, ale tam byla výhodou účast Karla, takže to proběhlo hladce….Ať se teďko na mne někdo nehněvá, ale pro mne je povahově Sněhurka vzor, jak by mělo čvčko vypadat….Znám samozřejmě i jiné, ale ke Sněhurce mám vztah a hlavně jsem viděl její vývoj:o)))) |