Přemýšlím o úvodu a psát se mi moc nechce (takže to zase bude grafomanský článek 
). Zkrátka a dobře zhodnocení MVP v Brně z pohledu diváka a jak je mým zvykem – kriticky a ironicky.
Základ je mít věci krásně naplánované, aby pak člověk zjistil, že plánovat stejně nemá smysl. Naše psí výlety si snad ani nedovedu představit, že by někdy „klaply“, tak jak bylo domluveno. Ani sobotní ráno 9.2. nebylo jiné. Sraz ve Vole, odjezd v 6.00 – když jsem viděla telefonující Moniku, hned mě napadlo, že to nebude jen tak 
. Rocca jsem na půl dne odložila do péče maminky Go-Go a zjišťuji, kde máme problém. Iriska, která se jela vystavovat, byla již naložena v Lupu, ovšem poplašný telefonát Jiřinky vše změnil. Přijela Daniela, natěšená, že auto nechá na dvoře a poveze se, jenže 3 psi a 4 lidi se do Lupa opravdu nevejdou. Danielo, jedeme tvým autem, musíme vyzvednout Jiřinu s Valkýrou. Daniele tuhnou rysy 
– autíčko se prý hlásí o servis a Daniela s ním nemá nikam jezdit. Přesvědčuju ji, že moc chytrá auta, která ovládají člověka se nemají brát vážně. Monika sedá k volantu a jedeme pro Jiřinu. Dojedeme k výstavišti a Jiřinka hlásí, že Šárka s Veronem, na které už hodinu čeká 
, jsou na cestě. Vyrážíme tedy směr Brno.
Autíčko poslušně dofrčí do Brna, vjedeme na výstaviště, vystojíme kolonu, zaplatíme 180 Kč za parkování, hledáme místo. Organizace není moc dobrá a když dojedeme ke schodům, tak musíme zpět. Konečně místo a míříme k hale. Nikdo se nedívá na hodinky a tak nás trochu udivuje, že již začalo posuzování. U kruhu ČSV na nás mává Jiřina a Veron se vystavuje, kupodivu jsme to všichni stihli.
Kruh je průměrné velikosti, ale koberec je prakticky pouze po diagonále. Podlaha klouže a hromadné předvedení v pohybu je téměř nemožné. Posuzuje Leoš Jančík.
Ve třídě mladých je 5 psů. A jsou opravdu pěkní. Všichni obdrželi známku výborný. Akar ze Studeného se panu Jančíkovi líbil nejvíce. V mezitřídě 3 psi. Italský pes po českých rodičích a dva zástupci českých odchovů. Bron z Hvozdecké kotliny předvedl veselé skotačení i poněkud dramatičtější vložku. Měl štěstí, že posuzoval rozhodčí, který ČSV má rád a chápe jejich občasné výstřelky či spíše nezkušenost majitele. Známka velmi dobrá.
Bron z Hvozdecké kotliny
O vítězi této třídy rozhodl pohyb a předvedení psa. Vyhrál syn Jerryho Lee, který sice nedosahuje kvality otce, ale nejlepší v této třídě byl. V otevřené se předvedl pouze Unkas, takže měl do jisté míry usnadněnou pozici. Pan Jančík si tradičně „vychutnával“ zejména pohyb. Neshledal nic špatně a další CACík pro Unkase. V boji o CACIB opět rozhodlo převedení v pohybu. Handlování českým vystavovatelům ČSV opravdu moc nejde a tak CACIB putoval do Itálie, res. CACIB pro Unkase.
Nastupují feny. V dorostu se předvádí opět italská fenečka. Pěkně se vystavuje a velmi se nám líbí. Zaslouženě velmi nadějná. Třída mladých fen. 4 zástupkyně jednoho plemene – 2 pevné konstituce s dostatečnou výškou, dvě „by woko“ na hranici. A zde se začalo naplno projevovat, že pan rozhodčí dokáže použít i jinou známku než je výborná. A je tomu dobře, protože známka velmi dobrá není žádná tragédie. Výborných zvířat rozhodně tolik není, jak se z výsledků výstav zdá. Ayashee a Paige pro slabou konstituci velmi dobré, Annie z Holštejna oceněna také známkou velmi dobrá. Jedinou výbornou a CAJC si odnáší Valkýra, i když Jiřinka ji v pohybu rozhodně nestačila. Mezitřída fen – Gira Dakmat a Ossa Eden severu. Stavění Giry do postoje je zážitek 
a nedivím se, že fenu výstavy nebaví. Ossa se mi velmi libí, krásný výraz hlavy, jemná fena, žluťásek. Při hodnocení zazní známky velmi dobrá pro Giru a dobrá pro Ossu. Trochu kruté, ale každý rozhodčí má jiné priority. Nedostatečný hrudník a vbočené lokty panu Jančíkovi hodně vadily.
Ossa Eden severu
Zbývá již jen otevřená třída fen, kde je italská fena (chybně v katalogu zapsaná 2x) a dva české odchovy. Zde jsem trochu posouzení nepochopila. Ceza z Kamenaček se mi líbí a ani Clowie se mi nezdála špatná, nicméně na obou fenách pan Jančík našel něco, co mu vadilo (patrně opět lokty) a obě dostaly známku velmi dobrá. Italská fena nebyla nijak výrazně lepší, ale předvedení bylo její velké plus. Dá se říci, že si to čeští vystavovatelé prohráli sami. Italská fena totiž v kruhu BĚHALA, kdežto české zástupkyně se vlekly – a toto je hlavně v rukou handlera. CACIB u fen byl tedy jasný. O BOBa nastoupili CAJCové Akar a Valkýra a oba italští zástupci ocenění CACIBem. Pan rozhodčí zadal titul BOB feně z otevřené třídy.
BRAVEHEART RORY IMPRONTA DEL LUPO – BOB
Po posouzení nám pan rozhodčí sdělil své dojmy. Pokusím se je interpretovat.Tedy: ČSV má být ČSV a ne šakal se skalárovitým hrudníkem, má mít dostatečnou konstituci, lokty nemají vybočovat ani se potkávat pod hrudníkem, hlava má být ušlechtilá a předvedení psa dělá také velmi mnoho.
Proti tomu se nedá nic říci. Pan Jančík ČSV posuzuje již řadu let a má je rád. A ruku na srdce – konstituce některých ČSV je slabá (nikoliv pevná a ani suchá), hlavy nejsou klínovité, ale hranaté, oči vypoulené, srst je často téměř bez podsady a s různými ridgi či kudrlinkami, lokty jsou velmi často vybočené a pes při pohybu pádluje, postoj předních končetin je široký, pohyb ČSV přestává být prostorný a lehký, i když to je často chyba neběhajících majitelů a nevyběhaných psů. A je to tak, že když něco má hodně psů, tak to jaksi přestává být vidět a nějak se „zapomíná“, jak vlastně ten standard je.
ČSV byli posouzeni, podívat se přišlo dost vlků a vlčat i mimo výstavní kruh. Dokonalý byl však jen Mio 
Přesunuli jsme se ke kruhu saarloosů. Belanka Oliny Jedličkové čekala na svou velkou výstavní premiéru a Iriska se šla také předvést. Obě dvě to zvládly velmi dobře a odnesly si tituly.
Čekali jsme na závěrečné soutěže. Přihlášena byla skupina z Molu Es do soutěže chovatelských skupin, Valkýra nastoupila do soutěže o nejlepší mladou fenu, všechna ČSV mohla do novinky v ČR – Velké národní ceny, Iriska, jakožto BOB, do FCI I. skupiny.
Závěrečný kruh byl poměrně malý a obležený vystavovateli. Vidět nebylo vůbec nic, ozvučení v rezonující hale doslova příšerné 
. Rozumět bylo každé páté slovo. Komentovala paní Tichá. Dobrovolně jsem se ujala funkce hlídače věcí a „úvazového kolíku“ pro odložené psy. Ostatní z naší „party“ různě pobíhali okolo kruhu či v patrech haly, aby aspoň něco viděli.
ČSV měli své zástupce v dorostu i v mladých, ovšem nikdy nezůstali v „hledáčku“ nominovaného rozhodčího. Až při soutěži chovatelských skupin byla skupina tvořená Valkýrou, Veronem a Unkasem vybrána do užšího výběru. Již při nácviku skupinky se hodně lidí zastavovalo a fotilo. Pěkně vyrovnaná skupina. Nakonec v početně obsazené soutěži obsadila 4. místo.
Pak nastal kýžený okamžik – Velká národní cena. V sobotu za účasti čekých fousků, českých teriérů a československých vlčáků. Posuzoval pan rozhodčí Václavík, který si potrpí zejména na povahu a pohyb. Jednotlivá plemena se předvedla v pohybu a z každého plemene si pan rozhodčí vybral určitý počet jedinců do užšího výběru. U ČSV to byl, pro mne zcela zaslouženě, Unkas z Molu Es. Nakonec se Unkas umístil na krásném 3. místě, což je u pana Václavíka pro ČSV velký úspěch.
Unkas z Molu Es s pohárem za 3. místo ve Velké národní ceně
V FCI I skupině rozhodčí nevybral ani ČSV ani saarloose, a tak jsme se mohli vydat směrem k domovům a svým čekajícím zvířátkům.
Na zimní výstavě v Brně jsem byla po šesti letech a jsem si téměř jistá, že tam zase dlouho nepojedu. Výstavy v halách jsou utrpení. V Praze je alespoň ve všech kruzích koberec a závěrečný kruh je prostornější a logicky viditelnější a konferenciérům je rozumět. Zlatá Boleslav, tu mám ze všech nejraději.
Šťastně jsme se dostali do Vola. Vysvobodila jsem Rocca a jeli jsme vysvobodit Fanynku, o kterou jsme pečovali. Když jsem po obstarání všech zvířátek padla v deset večer do postele, usnula jsem téměř okamžitě. Stojí mi to vůbec za to ? Někde se trmácet kvůli nějakým čoklům, když vlastní zvířátko tím zanedbávám ? Jo jo, stojí, každý máme nějakou úchylku 
. Tak zase příště na výstavce.
Výsledky z Brna jsou tady
Fotografie zde, foto od Daniely tady
Komentáře
| Martina , 24. únor 2008 19:55 Dobrý den, o ČSV se zatím jen zajímám, takže jsem se náhodou dostala na Vaše internetové stránky a hned první článek, který jsem si zde přečetla mně docela pohnul žlučí- týkal se podzimní bonitace v Praze, ikdyž pravda více se zabýval Jevišovicemi. Ale k tomu co chci říct, po přečtení ještě několika dalších článků na Vašich stránkách (pokuď tedy píšete zde pouze vy) mě utvrdil v názoru, že máte klasicky pražsky(cajzlovsky) arogantní náhled na věci mimo „Čechy“, možná byste se měla příště trošku zamyslet před tím než něco napíšete ve stylu: nevím proč se bonitace v Jevišovicích konají, na Moravě jsou lidi tupí, ale na to jsme zvyklí apod. Netvrdím, že je vše u ČSV v pořádku, ale možná za to právě můžou lidi jako vy, kteří nemají nic jiného než tvrdohlavý přístup nepřipouštějící názory někoho jiného. Jinak na výstavě v Brně jsem byla, je pravda, že prostoru mohlo být víc a některé věci mohli být lépe vyřešené, ale myslím, že Vám to může být jedno dlouho sem zase nepojedete- možná to pro Vás bude nejlepší, když doopravdy zůstanete v Praze.Nashledanou |
|
| Monika , 25. únor 2008 22:39 Milá Martino, jen několik postřehů. Tzv. Rocco – Eva není pražačka a její pohled tudíž nemůže být klasicky cajzlovský :0) Je ale její a i když je čas od času jako břitva a někteří to špatně snáší, mnohé články na tomto webu jsou velmi cenné a odborně správně, narozdíl a bohužel, není tomu tak např. vždy na stránkách klubu. Každý si může svobodně vybrat, co chce číst a co pak udělá s rozdílnými informacemi. Internet umožňuje vyjádřit se všem Vám i Roccovi :0) |
|
 |
Rocco , 27. únor 2008 23:38 Jelikož teď nejsem na internetu moc pravidelně, tak děkuji Monice, že trochu paní Martině odpověděla. Pražák opravdu nejsem a nikdy nebudu !!!!! Moraváky mám ráda, i proto, že jsou prostě jiní  . V Brně se mi únorová výstava nelíbila nikdy. V případě Propetu je situace trochu jiná, ale tam jsem na psí výstavce nikdy nebyla. Nevím proč bych měla psát oslavné články na něco, co se mi nelíbí ? Nejsem diplomat a nikdy nebudu – hodně lidí to špatně snáší, ale kdo mě zná déle a ne jen po netu, tak to dokáže skousnout. Kdo ne, je to jeho problém  Pro mne je to dobrá selekce s poměrně tvrdým měřítkem. A možná i proto se v lidech pletu málokdy…..Kritizovat je samozřejmě vždy daleko jednodušší než něco dělat. Jenže o ČSV, genetice, zootechnice a pořádání nejen čévéčkovských akcí vím poměrně dost, tak si to mohu s klidným svědomím dovolit. Pokud Vám to vadí – nečtěte to . Každý má právo na svůj názor a i Vy jste ho sem mohla bez jakékoliv cenzúry napsat. Jen dodávám, že názory moc neměním a za vším, co zde napíši si stojím. Přeji hezký den a klidný žlučník |